Dneska bych Vás ráda seznámila s dubem, králem stromů. Nikoliv z botanického hlediska, k tomu Vám poslouží lepší kapacity než jsem já. Ale z hlediska využití. Jistě, všichni víme, jak takový dub vypadá. Ale že jsou jeho součásti lečivé, ba dokonce jedlé, už není zas až tak známo. A to je škoda. S moderními a exotickými výdobytky dnešní doby, zapomínáme na věci léty ověřené a hlavně nám blízké. Inu na přísloví, že pod lampou je největší tma, něco bude.
Nechávám věci plynout tak, jak přicházejí, těším se z toho, že každý rok objevím, nebo spíše vyzkouším něco nového. Letošnímu podzimu u nás vévodí právě dub a jeho plody žaludy. Že jsou jedlé nejen pro zvířata, je mi známo již dlouho. Ale k praktickému sběru jsem se dostala až nyní, cestou rajnochovických luk a pastvin…
Miluji procházky přírodou. Většinou nemám jasný plán, kudy kam. Jen já, popřípadě s přítelem a baťůžek s čajem, jablíčka a pár pytlíků. To pro případ, že potkám něco, co budu chtít nasbírat. Něco, čemu prostě nepůjde odolat.
Tentokrát nás nohy donesly k této malé školce plné dubů. Zatím se tváří jako větve zapíchané do země, ale jednou, jednou z nich vyrostou majestátné duby a rozšíří tak les kolem.
Nyní zde dominuje jedinný velký dub, pod kterým jsme našli spoustu žaludů. A zde se dostávají na řadu ty moje pytlíky. Áha, pytlíky na žaludy. Takže kromě místa pro termosku, jsme zaplnili baťoh samými žaludy. A neponeseme je k nějakému krmelci v lese, ale hezky domů. Protože žaludy jsou prospěšné též našemu zdraví.
Využití a léčivé účinky dubu
- vhodné jsou jak žaludy, kůra, tak i mladé větvičky a listy
- hlavní léčivou složkou jsou třísloviny
- ty napomáhají při hojení ran, zásvavě krvácení, redukci zánětů
- z kůry či větviček chystáme odvar k potírání či koupeli
- stejně tak čaj k vnitřnímu užití při průjmech a jiných potížích tlusného střeva
- k přípravě pokrmů využíváme žaludy
- z těch připravíme mouku nebo žaludovou kávu
Příprava žaludové kávy
Na to jsem se těšila po celou dobu sběru. Už jsem se viděla v naší zahradní kuchyni, jak tvořím nápoj připomínající kávu. Že bude tak lahodný a klasickou kávu chuťově převyšující… Někde vevnitř jsem to samozřejmě věděla 🙂
Inu jako první si oloupeme žaludy. Klasicky. Jako vlašáky. Prkýnko s kladívkem jsou jistota. Naprasklé plody jdou i bez ťukání.
Poté buďto nasekáme ručně nebo mixérem. Hezky na jemno. A hurá, jde se pražit.
Na suché pánvi za stálého promíchávání, dozlatova. Kdo sekal ručně, ideálně ještě pomačká v hmoždíři. Čím jemnější, tím výraznější káva bude. Já dělala ručně, protože můj mixér umřel. Zdálo se mi, že by to ještě chtělo, proto jsem pražení na chvíli zopakovala. Dáváme pozor na spálení. Tu pravou míru pražení poznáte až po ochutnání. Jestlí příště více či méně. S dávkováním tomu není jinak. Já se řídím heslem, přiměřeně přiměřeně. Nic nevážím. Řekla bych, že to byly cca 3 polévkové lžíce na 1,5 l vody. Zalejeme tedy vroucí vodou, přiklopíme a čekáme…
Po deseti minutách již určitě můžeme ochutnat. Byla jsem opravdu mile překvapená. Jemná, přitom lehce svíravá chuť po oříškách. Krásná zlatavá barva. Dokonalé.
Vydáte-li se na podzimní procházku, nasbírejte si hrst žaludů, plodů krále stromů a připravte si tento lahodný nápoj. Budu ráda, když se podělíte, jak se Vám podařil!
